Ve jménu lebky se zkříženými punčochami

Únor 2015

Ellie aneb Koutek poezie numéro dost, kupodivu se hodící i k tématu týdne, takže to otaguju ;)

19. února 2015 v 21:10 | T.♥ |  Střípky kreativity
Obsahově to jde s "koutky poezie" na tomto blogu z kopce (a to jsou zatím jenom dva xĐĐ sakra...), ale po formální stránce se zlepšuji - tato básnička má dokonce název!! :D


"Ellie

Ellie má depresi
Ellie je v piči
Chlastala na prášky
Teď řve a křicí

Ellie je Wayward T.♥
Ellie je Bůh
Ellie je Iggy Pop
mokrej jak pstruh

Ellie má depresi
ve tmě se tyčí
nad svými přizraky
sny s ní dost cvičí

Ellie je Autorka
Ellie je Bůh
Ellie je Emilie
Ellie je v prdeli
Ellie se bojí, že umře.

Zatímco by se měla bát, zda není jediná, kdo se bojí, že umře...

... Ellie je cvok."


Děkuji, děkuji :D. Na požádání vysvětlím. Nakonec bych jen citovala zmiňovaného Iggyho (trošku na něm teď ujíždím :P) v jedné z mých nejmilovanějších písniček jakožto dokonalý popis původu toho strachu uvnitř mě: "There's nothing in my dreams, just some ugly memories."

Každej má bubáka na kebuli, no ne?! :P

Ve jménu zkřížených punčoch a svobody vyjadřování (že x.X)

Wayward T.♥

Grungeácky zpomalená aneb... Grunge Retard xĐ

6. února 2015 v 7:58 | T.♥
Já fakt nevím... asi jsem se přeposlouchala skupiny Hole, dneska jsem si přehrávala album Live Through This* (nevíte náhodou někdo, kde sehnat vinyl? Bylo by nádherný si to pustit z desky... našla jsem to zatím jen někde na eBayi za 2000 Kč hore ;DDD tak asi nic xĐ)... jojo, Hole jsou cool xĐ.


A tak mám chuť psát sračky xĐĐĐ.

Dneska jsem si dala své první letošní cígo (na to, že nekouřím už nějaký ten pátek, mi po ránu docela bodlo xĐĐĐ). .... zdálo se mi o cigaretách... :D a TAKY se mi zdálo cosi že se na mě lepil můj bývalej a bylo to nechutný.... zdálo se mi o cigárech a o bývalém. Ráno jsem si zapálila a do dvou hodin přiběhla spolužačka, že bývalej si kráčí do školy na návštěvu....

.... Tomu se říká splněnej sen xĐĐĐ. Fakt díky... Fakt, tleskám xĐ.

(Fuj.)

Abych to zkrátila, ze školy jsem zdrhla. Příležitostí, jak zajebávat střední školu, se naskýtá míň a míň, tak si to chci užít... nevím, baví mě tam 2 hodiny být a pak 3 nebýt a pak hodinu zase být :D. Je to super! Full lived day a furt se něco děje xD. (Ok, dneska jsem to tak nehrotila, jednoduše jsem utekla a už se nevrátila :DDD ale i tak)

Dobře jsem udělala, protože krásně svítilo sluníčko a zašlo prakticky přesně v okamihu, kedy škola oficiálně měla skončit xĐĐĐ. Jojo, intuice k nezaplacení xD.

No a pak sjem si zapnula Hole a nějak... *lusknutí prstů* mě to zasekalo. Po asi dvou hodinách zírání do stropu a vyčerpávající cestě za koupení fazolí v konzervě (neptejte se -.- xĐ) .... jsem najednou tady :D.

A fakt nevím. Vážně se chci snažit, aby mi bylo líp? Vážně chci makat jak idiot na talentovky, který mám dělat za asi 14 hodin? Vážně mám dělat co se ode mě chce, tj. dřít se ve škole na co nejlepší maturitní výsledky a pak to po vzoru správného společenského člověka jít parádně oslavit na mozek vymývající párty trvající od středy 18:00 do neděle 10:30? Omlouvám se, ale jsem z tohohle modelu tak strašně unavená... asi jsem i zlá na lidi... a lidi na mě... protože všichni dřou nosy o učebnice a o víkendu se vylívaj, aby zapomněli, že jejich život stojí za starou pi.u .... někteří jen dřou. Jiní jen vylívaj xĐ. Jde mi o to... kdo přežívá, tak NEŽIJE!!! !!! !!! :DDDDD POMOOOOOC!!!! NEPŘEŽÍVEJTE UŽ VŠICHNI!!!!!

.....Otázkou je, jestli jsou to oni, kdo přežívají a nežijí... a nebo zda to čirou náhodou nejsem... třeba... tak trochu... maličko...

.... Já.

Nevím, poslední dobou strašně rezignuju. Je mi všechno jedno... dny ztrácí na hodnotě, jsou to prostě jenom dny. A to je škoda :/: Vím, že to umím dělat líp, ale nějak mi to poslední dobou nejde. A seru na to, že by to třeba mohlo být kvůli matuřitě nebo těm sračkám okolo ní. Škola mi NEMÁ zasahovat do života X.X. Fuck.
V podstatě je to strašně roztomilý, že se takto cítím, poněvadž prakticky celý podzim jsem vydržela zasekaná na psaní takové 7kapitolové povídečky (možná i novelky, záleží na úhlu pohledu xĐĐ) ... a hlavní hrdinka se na začátku cítí přesně tak, jak teď popisuju, že se cítím já :P. Proč všechno, co vytvořím, vždycky předesílá budoucnost? Fakt, bez legrace, vždycky se to splní xĐĐ.-.... téměř.

Haha. Původně jsem to chtěla hodit sem na blog, ale rozmyslela jsem si to... nestojím o další pi.ování od lidí, který neznám a kterým se zase něco nelíbí. Vím že je to zbabělý, ale jo, radši to schovám do šuplíku... :D

Hmh... zítra ve 4 ráno mi jede vlak ..............................................................................................................................................................................................................................................................................................................................................ou fuck. xĐ


To je taky takovej předem zmařenej sen. Studovat konzervatoř :). Chtěla jsem tam, fakt moc. Pak zase strašně nechtěla. A s pocitem, že zítra jsou talentovky a já to, co jsem se kdysi naučila, už asi ani neumím....je mi to najednou úplně někde. Jde to tak mimo mě :/.
No tak mě zabijou, že nic neumím. A co?
Nebo spíš jim to bude úplně jedno..................
A mně ... taky? Ne, nevím proč mám dojem, že mi to jedno nebude.
Možná jsem tam fakt chtěla jít.
Možná tam pořád ještě jít chci.
Tak proč nic neumím a nic jsem necvičila už asi tak 2 měsíce?
Proč jsem se do toho neobula?
Proč jsem neprojevila trochu snahy?
Proč jsem té snahy neprojevila ještě v.í.c ???

.... Jo, to kdybych věděla :D. Jsem vygrungeovaná a nedochází mi, co bylo před 3 hodinama, natož, abych věděla, naco jsem myslela uplynulé 2 měsíce... jo, psala jsem tu povídku a prakticky zanevřela na cokoli jinýho :D. Ale to mě má omlouvat?? V mých očích mě to ospranedlňovalo dokonale :DDD. Ale tak nevim no, jak by se taková výmluva osvědčila... můžu to zkusit xĐ.

..... Jsem fakt hodně vygrungeovaná. Jau.

Jdu zase ležet a čumět do blba a čekat, až bude čas zavřít oči a jít spát ;))).

Nebo bych se prostě měla sebrat a nakopat prdel všem co mi lezou na nervy. mucheche...

Ve jménu zkřížených punčoch (dnes bez lebky :D tíhnu k vegošství xD)

Wayward T.♥

*To album byla taková moje láska na první poslechnutí... ^_^ v podstatě mi zachránilo život, a jestli ne, tak jej určitě hodně změnilo... před dvěma lety zhruba touto dobou jsem měla dost podobnou existenční krizi jako mám teď a při poslechu první skladby z alba - Violet - jsem si říkala jen: "Jo, to je ono, sakra. To je PŘESNĚ ono. Tohle jsem hledala celej život a chybělo mi to..." :D Fakt mi to řvalo z duše. Od té doby zbožňuju Hole až do konce času :D. Přestože jejich jiná alba už mám spjata s jinými situacemi (navíc se jejich zvuk i kvalita dost mění), tak si jich strašně vážím (Courtney i ostatních :D) a Live Through This přirozeně vévodí :P. To já jen tak xĐ. papá!!! Nechci jet nikam...
SLOVNÍČEK ;D:
Wayward T.♥ - přezdívka autorky blogu
EA = Emilie Autumn, geniání a šílená hudební (nejen hudební) osobnost ;)
Krumpety = The Bloody Crumpets, její skupina
Asylum = angl. blázinec, léčebna
Kdybychom si ještě furt nerozuměli, možná ještě něco připíšu ;P. Často deformuju slova, zvyknete si =D.